Karel Zich - Telegram jedné dívce

Telegram s adresou svět, píšu v něm pět vlídných vět - jedné dívce
Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí a kolik náhod mu poručí.
chtěl bych jen vidět zář očí, které budou jej číst.

A šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul
u dveří, bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.
I když dá mi košem až řádky bude číst já chtěl bych být tím listonošem neboť jsem si jist
bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.

Já nechal všechna okna dokořán a díval se na svět ze všech stran jak se koulí
a celý den přemítám o dívce neznámé proč už se dávno neznáme snad adresu najde toto poselství mé.

A šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul
u dveří, bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.
I když dá mi košem až řádky bude číst já chtěl bych být tím listonošem neboť jsem si jist
bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.

Odmítli můj telegram a řekli že poslat jej není kam - adresa schází
a celý den přemítám o dívce neznámé proč už se dávno neznáme snad
adresu najde poselství

A šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul
u dveří, bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.
I když dá mi košem až řádky bude číst já chtěl bych být tím listonošem neboť jsem si jist
bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.

Bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů